Řekne-li se jméno Miletín, většině lidí se vybaví rodiště autora Kytice Karla Jaromíra Erbena. Ale již druhým charakteristickým rysem Miletína jsou Erbenovy Miletínské modlitbičky, které zviditelňují toto městečko v kraji pod Zvičinou již od 19. století.
Perníky tvarované do různých figurek pomoci dřevěných forem se u Erbenů v Miletíně za doby kdy se počítalo na loty a libry začali vyrábět od roku 1820 v roubeném domku s přístavkem č. 174. Dělal se tehdy oblíbený „glancák“, což je těsto polovinou z žitné a pšeničné mouky, které se vtlačovalo do dřevěných forem, poté vyklápělo na pláty a peklo. Upečené figurky husarů, rejtarů, postav svatých, srdcí, kohoutů, koníků, podkov pro štěstí a. p. se natírali barvami a leštili klihem. V roce 1834 se výroba přesunula do domu č. 11 na náměstí, jež byl zakoupen od J. Paczelta ze Zvičiny. Na počátku druhé poloviny 19. století se začal prosazovat perník zvaný „pumpernikl“, který byl z pšeničné mouky, opět se tvaroval pomocí dřevěných forem, vyklápěl a pekl, zdobený byl polevou z cukru a bílku.
Dále se pak u nás dělal pro tehdy populární trhy, poutě a posvícení především zdobený perník různé druhy perníčků plněných, marcipány, turecký med a také klasický perník na strouhání, který byl žádán především v předvánočním období. Následně se začala vyrábět i měkká cukrařina. Byla postavena prostornější dílna a perníky byli rozváženy koňským potahem na trhy a poutě do okolních míst.
Na nápad vyrábět modlitbičky (originální druh perníkového zboží) přišel v roce 1864 praděd mého otce Josef Erben (16.3. 1802 – 28.2. 1889) při pohledu na ženy vracející se z nedělní bohoslužby a v ruce svírající modlitební knížku. Její tvar jej inspiroval ke zhotovení medového perníku s oříškovou náplní na němž je plátek z vaječných bílků a dalších komponentů a navrchu uprostřed cukrové polevy je půlka mandle. Se synem a následníkem řemesla Josefem ještě téhož roku nabízeli tuto novinku na vyhlášené miletínské pouti konající se pravidelně koncem dubna. A protože jejich premiéra byla úspěšná, tak se tato perníková rarita, na které má až do dnešních dní rozhodující podíl poctivá ruční výroba, stala u Erbenů prestižním výrobkem.
Modlitbičky se staly specialitou, jež byla oceněna v roce 1894 na průmyslové a národopisné výstavě v Hradci Králové, roku 1903 na výstavě Českého severovýchodu v Hořicích a dále pak ještě v třicátých letech na výstavách v Nové Pace (1935), textilní a krajinské ve Dvoře Králové (1936), Trutnově a Jaroměři.
Výrobek byl dodáván nejen do Čech, ale i do Rakouska, Německa a Francie. Od roku 1913 jsou modlitbičky chráněny slovně ochrannou známkou. Na počátku dvacátého století za působení dalšího Josefa Erbena (12.6. 1892 – 23.11. 1953) jež byl vyučen cukrář – perníkář došlo v roce 1921 k přestavbě domu č. 11 a zvětšení prostor prodejny, přístavbě další dílny, vybudování skladů a garáže. Bylo modernizováno strojní vybavení dílen a rozšířena výroba jak cukrářského tak i perníkářského sortimentu a právě modlitbičky se staly vyhledávanou pochoutkou.
Mimo jiné si na modlitbičkách pochutnával i president T.G.Masaryk u příležitosti jeho návštěvy v Hořicích a Miletíně 10. července roku 1926. Rovněž básník Jaroslav Seifert ve své knize Všechny krásy světa z roku 1992 na modlitbičky vzpomíná ”Miletínské modlitbičky? Jak by ne! Kupoval jsem je dětem na jičínském jarmarku…Byla to v kraji zamilovaná dětská pochoutka.“ Na jiném místě své knihy povzdechl „alespoň kdybych měl ty miletínské modlitbičky! Ale ani tuto devocionálií už v Miletíně nevyrábějí“
K částečnému omezení výroby došlo v době protektorátu. Opakovala se zkušenost z první světové války, kdy mandle byly nedosažitelné a byly nahrazeny křížkem z cukru. I v poválečné době padl na živnost rodiny Erbenů stín a na dlouhých 42 let přetrhal rodovou tradici. Po únoru 1948, následovalo znárodnění roku 1949 a vystěhování rodiny z domu č. 11 na náměstí. Nový výrobci v rozmezí let 1949 – 1991 pod názvy, nejdříve Pardubický perník, n.p. Hr.Králové později Jednota s.d. Hořice a nakonec Východočeské pekárny a cukrárny Pardubice již tradiční modlitbičky nevyráběli zejména kvůli jejich názvu tíhnoucímu ke křesťanství pouze občas v čase miletínské pouti rozšířili svůj sortiment o napodobeninu, kterou prodávali pod názvem Miletínky.
Výroba byla navrácena původním majitelům zpět v roce 1991 a od tohoto roku až do současnosti zde působí firma Erben s r.o.. Produkuje jak cukrářské výrobky pro vlastní prodejnu v objektu, tak i sortiment perníkářského zboží včetně stále oblíbených Modlitbiček, jež se stávají svého druhu ojedinělým a žádaným suvenýrem z podkrkonoší. Kromě své prodejny v Miletíně zásobuje firma svými výrobky i další obchodníky v Královehradeckém, Libereckém a Středočeském kraji. Šestá generace Erbenů, synové Karel i Jaroslav jsou vyučení cukráři (Nová Paka) a tak věříme, že se cukrařina i perníkařina v rodě udrží i v budoucích časech.